Kresboteka blog
Co s dětskými výkresy?
Každý rodič to zná. Začíná to nevinně – první čmáranice na kousku papíru, ze které máte slzy v očích. O dva roky později už ale pod náporem čtvrtek A3, pomalovaných účtenek a „dárků pro maminku“ nevidíte povrch jídelního stolu. Lednice přetéká, šuplíky nejdou zavřít a vy stojíte před největším mateřským dilematem: Vyhodit, nebo navždy schovat? V tomto průvodci vás provedeme světem dětské tvorby. Naučíme vás, jak se zbavit „šuplíku viny“, jak efektivně třídit a proč je digitální věk pro papírové vzpomínky požehnáním i proklatím. 1. Vyhazovat, nebo uchovat? Boj mezi srdcem a rozumem První věc, kterou si musíme říct nahlas: Není hřích dětské výkresy vyhazovat. Děti tvoří v přítomném okamžiku. Pro ně je důležitý proces, ne výsledek. Pokud byste si nechali každý kousek papíru, který vaše dítě pomaluje, za pár let byste se v bytě nehnuli. Kdy bez výčitek vyhazovat: Zkoušky barev: Čmáranice přes celý papír, které nemají příběh. Omalovánky: Pokud nejsou něčím výjimečné (např. úplně první, kterou dítě zvládlo „nepřetáhnout“). Sériová výroba: Desáté skoro stejné sluníčko nebo auto. Nechte si jen toho „šampiona“. Co si naopak zaslouží ochranu: První postavy: Legendární „hlavonožci“ a první pokusy o portrét mámy a táty. Vzkazy a věnování: Ty, kde je napsáno „MILUJI TIE MAMI“ (i s těmi roztomilými chybami). Díla s příběhem: Obrázky, u kterých vám dítě nadšeně vyprávělo, co se na nich děje. 2. Jak třídit dětské výkresy a nezbláznit se Třídění je nejtěžší disciplína. Klíčem je pravidelnost a systém tří hromádek: Srdcovky: Okamžité „ano“. Tyhle kousky vám vhání slzy do očí. Možná: Hezké věci, ke kterým máte vztah, ale nejste si jistí, zda pro ně máte místo. Tuhle hromádku nechte „odležet“ do druhého dne – uvidíte ji pak s čistší hlavou. Sbohem a šáteček: Papíry, které splnily svůj účel. Poděkujte jim a pošlete je do modrého kontejneru. 3. Možnosti uchování: Od krabic po digitál Když už máte vytříděno, co dál? Papír je křehký materiál – žloutne, barvy blednou a v krabicích pod postelí na ně padá prach. Krabice od bot: Klasika, která ale nefunguje. Výkresy se v nich kroutí a nikdo se do nich nedívá. Jsou to „vzpomínky v kómatu“. Fotky v mobilu: Rychlé, ale zrádné. Fotky v mobilu mají špatné světlo, stíny a často zapadnou mezi screenshoty receptů a fotky parkovacích míst. Kresbotéka: Vaše osobní galerie v knize. Tady do příběhu vstupujeme my. Věříme, že dětská tvorba si zaslouží víc než jen tmu v šuplíku. Proměňujeme chaos v luxusní designové knihy, které budou ozdobou vaší knihovny. 4. Proč zvolit cestu Kresbotéky? Někdy je těžké najít si čas na skenování a úpravy. My to uděláme za vás: Žádná práce pro vás: Pošleme vám Kresbokrabici, vy ji naplníte a pošlete zpět. Digitální žehlení: Každý obrázek ručně skenujeme, digitálně odstraňujeme fleky od kakaa, rovnáme ohyby a oživujeme barvy. Design, který nestárne: Výsledkem je minimalistická kniha s pevnou vazbou, kterou si budete s dětmi listovat i za 20 let. Závěr: Udělejte to, než dětství uteče Dětství našich dětí nám protéká mezi prsty. Ty čmáranice, nad kterými dnes možná kroutíte hlavou, budou jednou těmi nejcennějšími věcmi, které vlastníte. Nečekejte, až papír zežloutne. Proměňte chaos v příběh. 👉 Objednejte si Kresboknihu zde a začněte tvořit rodinný poklad
Zjistěte více
Kam s výrobky ze školky?
Končí školní rok a vy stojíte před skříňkou v šatně, která vypadá, že každou chvíli exploduje. Paní učitelka vám s úsměvem předává tlusté desky nebo tašku plnou pokladů za posledních deset měsíců. Je tam všechno: od prvních pokusů o kolečko až po propracované koláže z krepového papíru. Cestou domů se usmíváte, ale v duchu už vidíte tu hromadu na jídelním stole. Kam s výrobky ze školky? Co si nechat, co darovat babičkám a co s těžkým srdcem poslat dál? Tady je náš „přežívací manuál“ pro konec školkového roku. 1. Nechte to 24 hodin „uležet“ Největší chyba je začít třídit hned po příchodu domů, když je dítě u vás a s pýchou v očích vám ukazuje každý ohnutý růžek. Počkejte, až emoce opadnou. Dejte tašku na stranu a vrhněte se na ni večer, až bude v domě klid. Budete mít čistší hlavu a objektivnější pohled. 2. Rozdělte „2D“ a „3D“ svět Výrobky ze školky mají dvě podoby: papírové výkresy a prostorové objekty (ruličky od toaleťáku, kaštany, výrobky z plastelíny). 3D objekty jsou největší past: Často se na ně práší, zabírají místo a časem se rozpadají.Tip Kresbotéky: Vyfoťte si dítě, jak svůj výrobek drží a pyšně se u toho culí. Fotku si nechte, a samotný výrobek po čase (když už si ho dítě nevšímá) „pošlete dál“. Fotka s tváří vašeho dítěte má za deset let větší hodnotu než opadaná šiška. 2D výkresy jsou poklad: Ty se dají snadno stohovat, archivovat a hlavně – proměnit v knihu. 3. Co si nechat a co pustit? Při třídění školkového archivu se ptejte: Je to „šablona“, nebo originál? Pokud celá třída dělala stejné jablíčko z papíru a to vaše se liší jen tím, že má trochu víc lepidla, nemusíte ho schovávat navždy. Hledejte ty momenty, kde se projevila osobnost vašeho dítěte. Je tam pokrok? Nechte si první kresbu postavy ze září a porovnejte ji s tou z června. Ten skok ve vývoji je to, co chcete v rodinné kronice mít. Má to příběh? „Tohle jsme kreslili, když jsme byli v zoo a já viděl slona!“ – Pokud si dítě k obrázku pamatuje zážitek, je to jasný kandidát na schování. 4. Udělejte z toho „Výroční knihu“ Školka je uzavřená životní etapa. Je škoda nechat ty nejhezčí výtvory v deskách v šuplíku, kde je nikdo neuvidí. Kresbotéka nabízí řešení: Vezměte ten nejlepší výběr z celého školkového roku (třeba 30–40 nejoblíbenějších kousků) a pošlete nám je v Kresbokrabici. My je digitálně vyčistíme, vyžehlíme pomačkané okraje a svážeme do knihy s názvem například „Můj rok ve školce 2023/2024“. Místo tašky plné papíru budete mít v knihovně elegantní knihu, kterou si vaše dítě bude s láskou listovat i jako dospělé. Závěr: Buďte na sebe hodné Nemusíte být muzeum. Vše láska k dítěti není definovaná množstvím papíru v obýváku. Tím, že vyberete jen to nejlepší, učíte své dítě vážit si kvality a vlastní tvorby. Uklidit školkovou šatnu neznamená vymazat vzpomínky. Znamená to udělat místo pro ty nové, které přijdou zase v září :-D 👉 Chci proměnit školkové výkresy v krásnou knihu
Zjistěte více
Co dělat s dětskými výkresy? Kompletní průvodce od chaosu k rodinnému pokladu
Každá máma to zná. Začíná to nevinně – první čmáranice na kousku papíru, ze které máte slzy v očích. O dva roky později už ale pod náporem čtvrtek A3, pomalovaných účtenek a „dárků pro maminku“ nevidíte povrch jídelního stolu. Lednice přetéká, šuplíky nejdou zavřít a vy stojíte před největším mateřským dilematem: Vyhodit, nebo navždy schovat?
Zjistěte více
Jdeme na to! Vaše vzpomínky jsou v dobrých rukách 🎨
Možná právě teď sedíte u hromady papírů, v jedné ruce kafe a v druhé ten první portrét rodiny, kde má táta ruce z hlavy a máma tři nohy. Je to dojemný, je to chaos a je to přesně to, co milujeme. Je úplně jedno, jestli k vám právě dorazila naše Kresbokrabice, nebo jestli doma zrovna lovíte nějakou pevnou krabici od bot. Důležité je, co je uvnitř. My se o ty vaše poklady postaráme, jako by byly naše vlastní. Tady je krátký průvodce, jak tu vaši hromadu dětství připravit na cestu k nám do ateliéru. 1. Vyberte ty pravé srdcovky Nemusíte tam dávat úplně všechno. Vyberte kousky, které ve vás něco vyvolají. Hvězda obálky: Vyberte jeden obrázek, který milujete (nebo váš umělec) nejvíc. Zezadu na něj napište „TITULKA“. To bude tvář vaší knihy. Chcete v tom mít řád? Pokud chcete obrázky v knize třeba podle věku, prostě je zezadu očíslujte (1, 2, 3...). Pokud to necháte na nás, poskládáme je tak, aby spolu barevně i náladou ladily. Pár slov na památku: Chcete u konkrétní kresby uvést věk dítěte nebo vtipnou hlášku? Napište to tužkou přímo na zadní stranu výkresu. My to do knihy přepíšeme. 2. Zabalte to s láskou (i ty 3D úlety) Kresbotéka si poradí s plochými papíry i s věcmi, co mají objem. Ochrana před vlhkostí: Výtvory je fajn dát do nějakého sáčku (v Kresbokrabici ho už máte), aby byly v suchu, než k nám dorazí. 3D poklady: Figurka z kaštanů nebo plastelíny? Obalte je fólií nebo papírem. Jen nás prosím ušetřete skla – to v balíku nedělá dobrotu a my nechceme střepy v rukách. Oboustranná díla: Každou stranu fotíme zvlášť, takže co obrázek, to jedna stránka ve vaší knize. 3. Žádné papírování (všechno si schválíte) Nesnášíme složité formuláře, takže je po vás nechceme. Všechno důležité doladíme digitálně. Jakmile balíček dostaneme, pustíme se do focení a úprav. Vy pak dostanete e-mailem odkaz na digitální náhled knihy. V klidu si ho prolistujte. Můžete měnit název, upravovat popisky nebo přehazovat pořadí stran. Do tisku jdeme, až když nám řeknete: „Jo, Kresbotéko, tohle je ono!“ Všechny výtvory jsou u nás v bezpečí. Už teď se těšíme, až nám váš balíček přistane na stole a uvidíme, co všechno vaše děti vytvořily. Už víte, který obrázek bude ten první, co do krabice vložíte, nebo ještě váháte nad favoritem na titulku? Kristína z Kresbotéky P.S. Jestli děti kreslí na zadní strany vašich faktur nebo lékařských zpráv, vůbec se nebojte. My to ořízneme tak, aby v knize zůstalo jen to umění. Vaše daně zůstanou tajemstvím! 😅
Zjistěte více